Já a kebab
Ptáte se proč právě kebab? Protože se na něj dívám z pohledu člověka, který ho nevnímá pouze jako dar od Boha, pouhou pochoutku, jak je již v dnešní době vcelku obvyklé. Dívám se na něj z pohledu člověka, který jej považuje za způsob nalezení vzájemného porozumění a cesty ke společnému slovu.
Ještě před několika lety by arabský/středovýchodní obyvatel jen stěží hledal důvod, proč právě u nás žít, a vydělávat peníze na uživení rodiny. Kebab toto změnil.
Ačkoliv v současných médiích je nemalá vlna nevole vůči lidem přicházejícím ze Středního východu a Afriky, stále je důvod hledat společnou řeč. Zkoušeli jste někdy jenom tak sedět s kebabem v ruce, a pozorovat, nebo dokonce konverzovat, s oněmi „arabáky“? Já sám to zkusil, a můžu potvrdit, že jsou to lidé jako my. Mají své světlé a tmavé stránky (myšleno duševně), ale to máme i my. Proto není důvod je všechny házet do jednoho pytle, jako to rád dělá pan „Šikmý Tomio“.
Při čtení jste si určitě představili, jak „nějaký arabák“ prodává kebab malým dětem, které si ho kupují o přestávce mezi vyučováním. To je dobře, protože jste si právě představili normálního člověka jako Vy nebo kohokoliv jiného. A přesně toto poznání nás může všechny obohatit. Máš problém s morálními zásadami? Podívej se na morální hodnoty prodejce kebabu. Má on problém se stěžováním? Ať se koukne na cholerického českého občana. Takto by šlo pokračovat ještě hodně dlouho, a celým tímto textem chci pouze říct, že nemůžeme každého soudit podle činů ostatních (viz. teroristické útoky).
Martin Rácz
Žádné komentáře:
Okomentovat